Zásadní změny v trestním řádu

Pozornost je věnována především novinkám, které mohou ovlivnit postup orgánů činných v trestním řízení či postavení jednotlivých účastníků. 

Rozšíření zásad trestního řízení o restorativní justici

Novela výslovně zakotvuje restorativní justici v ust. § 2 odst. 16 trestního řádu. Orgány činné v trestním řízení mají povinnost dbát v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.

Trestní řád sice již některé prvky restorativní justice obsahoval, například v podobě odklonů v trestním řízení nebo mediace, nově je však tento přístup výslovně uveden mezi základními zásadami trestního řízení. Smyslem trestního procesu totiž podle důvodové zprávy není pouze potrestání pachatele, ale také přijetí odpovědnosti a náprava způsobených následků trestného jednání.

Ochrana důvěrnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem

Nové ust. § 35a trestního řádu posiluje ochranu komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem. Orgány činné v trestním řízení musí zachovávat důvěrnost všech informací sdělovaných mezi nimi, a to bez ohledu na formu komunikace (ústní, elektronickou nebo listinnou).

Stejná ochrana se vztahuje také na komunikaci mezi podezřelým a jeho advokátem v trestní věci. V obou případech se však ochrana důvěrnosti neuplatní na případy, kdy obsahem komunikace není poskytování právních služeb.

Informace získané porušením této důvěrnosti nelze v trestním řízení použít, pokud se jejich použití nedovolává sám podezřelý nebo obviněný.

Omezení doby trvání opatření nahrazujících vazbu

Mezi opatření nahrazující vazbu patří záruka, dohled, předběžná opatření nebo slib. Dle ust. § 73aa trestního řádu je nově upravena jejich maximální doba trvání. Tato opatření mohou dle nové právní úpravy trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, tedy po dobu existence důvodů vazby. Celková doba jejich trvání však nesmí překročit jeden a půl násobek maximální zákonné doby vazby, pokud zákon nestanoví jinak.

Dětský certifikát

Novela zavádí evidenci osob, které spáchaly určité trestné činy relevantní pro práci s dětmi. Záznam v této evidenci má sloužit k ochraně dětí a k prevenci jejich kontaktu s osobami, které by mohli při styku s nimi páchat trestnou činnost.  

Novela trestních předpisů týkající se dětského certifikátu a všech změn v ustanoveních s ním souvisejících (ust. § 121, 122, 126, 230a, 239b trestního řádu) má odloženou účinnost a nabude jí až 1. 1. 2027. 

Rychlejší a jednodušší vyhlašování rozsudku

Novela umožňuje zjednodušit a zrychlit vyhlašování rozsudku. Dle ust. § 128 odst. 3 trestního řádu může předseda senátu, je-li popis skutku rozsáhlý nebo obsahuje technické údaje, uvést pouze podstatné skutkové okolnosti a právní kvalifikaci a ve zbytku odkázat na písemné vyhotovení rozsudku, které bezprostředně po vyhlášení předá stranám. Písemné znění výroku rozsudku může být také promítnuto nebo jinak zpřístupněno veřejnosti.

Novela zároveň omezuje možnost odročení vyhlášení rozsudku pouze pro rozsáhlost nebo odbornou náročnost věci, a to maximálně na pět dní ve věcech vazebních a na deset dní ve věcech ostatních.

Nová pravidla pro použití agenta

Novela upravuje pravidla pro použití agenta podle § 158e trestního řádu. Stanovuje se např. maximální doba jeho nasazení na šest měsíců. Tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o dalších šest měsíců.

Nový důvod pro dočasné odložení zahájení trestního stíhání

S předchozím bodem úzce souvisí i ust. § 159b odst. 3, které zakládá nový důvod pro dočasné odložení zahájení trestního stíhání.

Jestliže to je nezbytné k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo jiného úmyslného trestného činu, anebo zjištění jejich pachatelů, může policejní orgán se souhlasem státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo evropského žalobce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce.

Rozšíření zásady oportunity

Zásada oportunity neboli účelnosti zahrnuje právo státního zástupce nezahajovat trestní stíhání, i když jsou k němu dány zákonné podmínky, avšak zahájení trestního stíhání se v konkrétním případě nejeví účelným. Novela tuto zásadu zakotvenou v § 172 odst. 2 trestního řádu rozšiřuje. Nově může státní zástupce podle písm. d) zastavit (i odložit) trestní stíhání také tehdy, pokud shromážděné důkazy nepostačují k úspěšnému prokázání viny před soudem a nelze očekávat, že se potřebné důkazy podaří získat.

Současně byla doplněna úprava v zákoně č. 418/2011, o trestní odpovědnosti právnických osob, která umožňuje věc před zahájením trestního stíhání odložit nebo zastavit řízení i pokud právnická osoba není schopna více než rok vykonávat svou činnost, s ohledem na její poměry by trestní stíhání bylo neúčelné a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu lze postup podle jiných právních předpisů umožňujících zrušení právnické osoby považovat za dostačující.

Zkrácené čtení obžaloby

Novela změnila také dosavadní znění ust. § 206 odst. 1 trestního řádu týkající se přednesu obžaloby. Státní zástupce nově přednese pouze podstatné body obžaloby a označí skutečnosti, které považuje za nesporné. Ve zbytku pak odkáže na její písemné vyhotovení.

Zmírnění podmínek pro narovnání

Novela reaguje na skutečnost, že v roce 2022 bylo narovnáním vyřešeno pouze 51 případů.[1] Podmínky pro použití tohoto institutu tak byly zmírněny.

Nyní se v řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, jestliže obviněný prohlásil, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nahradil poškozenému škodu anebo nahradil alespoň 30 % způsobené škody a zbytek se zavázal poškozenému nahradit v dohodnuté době ve splátkách, vydal bezdůvodné obohacení, nebo vydal alespoň 30 % bezdůvodného obohacení a zbytek se zavázal poškozenému vydat v dohodnuté době ve splátkách.

 Povinnost obviněného zaplatit částku na pomoc obětem zůstala zachována, ale nově pouze v těch závažnějších případech, kdy se to jeví jako vhodné.

Možnost uložit nepodmíněný trest odnětí svobody trestním příkazem

Nově je možné dle § 314e odst. 2 písm. a) trestního řádu uložit trestním příkazem také nepodmíněný trest odnětí svobody až na šest měsíců. Trestním příkazem lze nově uložit také některé nové druhy trestů, například zákaz plnění veřejných zakázek nebo zákaz přijímání dotací až do pěti let.

Závěr

Novela trestního řádu přináší řadu změn, jejichž cílem je zefektivnění trestního procesu a zároveň posílení ochrany práv jednotlivých účastníků řízení. Vedle procesních úprav směřujících ke zrychlení řízení dochází také k posílení prvků restorativní justice, větší ochraně komunikace mezi obviněným a obhájcem či k rozšíření možností využití některých alternativních způsobů řešení trestních věcí.

Většina změn nabyla účinnosti již 1. 1. 2026, ale některá ustanovení, zejména ta související s evidencí osob pracujících s dětmi (tzv. dětským certifikátem), vstoupí v účinnost až 1. 7. 2026 nebo 1. 1. 2027.

Dále by vás mohlo zajímat:

Jak získat odškodnění v trestním řízení: Průvodce adhezním řízením

Kdo může podepsat stížnost v trestním řízení? Případ manželky obviněného

Ústavní soud se zastal porodní asistentky: bez odůvodnění promlčecí lhůta neběží

Může obhájce podat odpor dřív, než Vám soud doručí trestní příkaz? Ústavní soud říká jasné ANO

[1] Důvodová zpráva k zákonu č. 270/2025 Sb., sněmovní tisk č. 854