Právní zástupce dítěte mladšího patnácti let má právo nahlížet do spisu

Právě tato zdánlivá jednoduchost však vedla až před Ústavní soud. Zákonná úprava totiž dítě mladší patnácti let mezi osoby oprávněné k nahlížení do spisu výslovně neřadí. Ústavní soud se tak ve svém nálezu ze dne 20. května 2026, sp. zn. IV. ÚS 1898/25 zabýval významnou otázkou procesních práv dětí mladších patnácti let a postavením jejich právních zástupců.

Dítě mladší 15 let

Případ se týkal stěžovatele, teprve čtrnáctiletého chlapce, který měl prostřednictvím sociálních sítí rozesílat videa s dětskou pornografií. Policejní orgán jeho jednání posuzoval jako čin jinak trestný podle § 192 odst. 3 trestního zákoníku.

Protože však v době spáchání skutku nebyl trestně odpovědný, nebylo proti němu možné vést klasické trestní stíhání. Věc se proto řešila jako řízení ve věci dítěte mladšího patnácti let podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Stěžovateli byla v jeho průběhu ustanovena právní zástupkyně. Právě její procesní postavení se následně stalo základem celého sporu.

Policejní orgán právní zástupkyni neumožnil nahlédnout do spisu a odmítl také její účast při podání vysvětlení rodičů stěžovatele. Věc následně odložil, neboť proti osobě mladší patnácti let nelze zahájit trestní stíhání. Teprve v den odložení věci byla právní zástupkyně vyrozuměna o možnosti nahlédnout do spisu.

Rozdílný pohled na právo nahlížet do spisu

Stěžovatel se s postupem policejního orgánu nesmířil a bránil se prostřednictvím žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Okresní ani krajské státní zastupitelství však jeho námitkám nevyhověly.

Argumentace státního zastupitelství vycházela především z § 65 trestního řádu, který mezi osoby oprávněné nahlížet do spisu dítě mladší patnácti let výslovně neuvádí. Podle názoru státního zastupitelství navíc nebylo možné dítěti přiznat procesní práva spojená s trestním řízením, když proti němu trestní stíhání ze zákona vést nelze.

Právo nahlížet do spisu je součástí práva na právní pomoc

Ústavní soud dospěl k zásadnímu závěru. V objasňovací fázi řízení s trestně neodpovědným dítětem má jeho právní zástupce právo nahlížet do spisu, pořizovat si z něj výpisky a poznámky a na své náklady také kopie spisu nebo jeho částí.

Nejde přitom pouze o otázku výkladu § 65 trestního řádu. Základem tohoto závěru je samotný význam práva na právní pomoc.

Právní pomoc totiž nemůže být pouze formální. Nestačí dítěti ustanovit právního zástupce, pokud mu současně není umožněno seznámit se s informacemi a podklady, které jsou pro jeho zastupování nezbytné.

Právní zástupce může jen stěží účinně hájit práva a zájmy dítěte, pokud neví, z čeho policejní orgán při svém postupu vychází. Bez přístupu ke spisu navíc nemá možnost způsobile reagovat na zjištěné skutečnosti nebo upozornit na případné nedostatky postupu orgánů činných v řízení.

Právo účastníka řízení nahlížet do spisu tak Ústavní soud považuje za nedílnou součást práva na právní pomoc.

Dále by vás mohlo zajímat:

Právní otazníky kolem „dětského certifikátu“: co stojí za zpožděním slibované evidence pachatelů?

Novela § 196 trestního zákoníku: racionální korekce, nebo oslabení ochrany dítěte?

Příkaz k dodání do výkonu trestu nelze vydat bez řádného doručení výzvy k dobrovolnému nástupu