Může třetí strana bez souhlasu vlastníka užít ochrannou známku s dobrým jménem?

Plán IKEA – přistěhovalectví jde opravdu i jinak

V Belgii v roce 2022 k podobné situaci došlo, když krajně pravicová politická strana veřejně představila reformu azylové a přistěhovalecké politiky pod názvem „IKEA-PLAN - Immigratie Kan Echt Anders“. Tato reforma obsahovala patnáct politických návrhů, jejichž vizuální pojetí včetně barevné škály a ilustrací připomínalo známou nábytkářskou společnost a její montážní návody.

V reakci na to vlastník ochranných známek podal proti sdružení, které vedlo kampaň jménem politické strany a na její účet, žalobu pro porušení práv z ochranných známek.

Právo na svobodu projevu ?

Žalované sdružení v rámci své obhajoby tvrdilo, že ochranné známky užít mohlo, neboť proto mělo řádný důvod spočívající v právu na svobodu projevu, včetně svobody vyjadřování politických názorů a politické parodie. Dobré jméno nábytkářské společnosti navíc žalované sdružení užilo za účelem posílení svého sdělení a jeho rozšíření. Belgický soud však měl pochybnosti o tom, že by v daném případě svoboda projevu představovala náležitý důvod k užívání ochranných známek s dobrým jménem bez souhlasu vlastníka.

Vzhledem k tomu, že došlo ke kolizi základních práv stejné síly a v právních předpisech EU není pojem „řádný důvod“ v daném kontextu nikde definován, položil belgický soud Soudnímu dvoru EU (dále jen „SDEU“) předběžnou otázku. Konkrétně jej zajímalo, jaká kritéria musí vnitrostátní soud vzít v úvahu při posuzování rovnováhy mezi svobodou projevu a vlastnickým právem a jaký význam musí každé z těchto kritérií mít.

Kritéria při posuzování rovnováhy základních práv

Dle SDEU nestačí pouhé uplatnění práva na svobodu projevu pro prokázání řádného důvodu ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. c) nařízení 2017/1001 a čl. 10 odst. 2 písm. c) směrnice 2015/2436.

Třetí osoba je povinna uvést konkrétní důvody užívání spojené s výkonem její svobody projevu a prokázat, že převažují nad právy a zájmy vlastníka ochranné známky s dobrým jménem.

K posuzování dotčených práv a zájmů obou stran poskytl SDEU v rozsudku ze dne 8. září 2026[1] určitá vodítka. Například je třeba vzít v potaz úmysl třetí osoby, která užívá označení totožná s ochrannou známkou s dobrým jménem, tj. zda vykonávala svobodu projevu v dobré víře. Za příklady lze uvést zejména šíření myšlenky nebo názoru v souvislosti s ochrannou známkou, jejím vlastníkem, obchodními praktikami, výrobky nebo službami, zahájení a vedení diskuze v obecném zájmu či užití ochranné známky, která se stala veřejným kulturním odkazem nebo částí běžného jazyka.

Rovněž je třeba zkoumat, zda dotčený projev přispívá do diskuze ve veřejném zájmu a zda spadá do obchodního kontextu, či nikoliv. V neposlední řadě je nezbytné zohlednit důsledky pro vlastníka ochranné známky s dobrým jménem.

Při určování přiměřenosti újmy je důležité přihlédnout k intenzitě, rozsahu a zvolenému způsobu užívání. Je podstatné si i klást otázku, jaká je míra podobnosti používaného označení a zda může užívání ochranných známek vyvolat dojem, že jejich vlastník propagované myšlenky sdílí a podporuje je (přestože jeho hodnoty spočívají na neutralitě nebo jsou s nimi neslučitelné).

Svoboda projevu = řádný důvod?

Svoboda projevu tedy může být řádným důvodem pro použití ochranné známky s dobrým jménem nebo jí podobné, ale pouze když po posouzení dotčených práv a zájmů převáží nad vlastnickým právem vlastníka ochranné známky.

To se však v popisovaném případě zatím neprojevilo. Jak ale konstatoval SDEU, pouhé těžení z dobrého jména ochranných známek za účelem posílení politického sdělení může v tomto kontextu naopak významně poškodit jejich dobré jméno a zájmy vlastníka. Konečné slovo však přísluší až vnitrostátnímu soudu.

Kauzu pro vás budeme dále sledovat.

Dále by vás mohlo zajímat:

Když důkazy nestačí: Rizikové aspekty prokazování řádného užívání ochranných známek

Vliv užití cizojazyčného označení na rozlišovací způsobilost ochranné známky

Ochranné známky tvořené barvami: Na co si dát pozor při registraci ?

[1] Rozsudek SDEU ze dne 8. září 2026, věc C-298/23 – Inter IKEA Systems BV proti Algemeen Vlaams Belang VZW