Rozvodová novela přinesla zásadní změny. Jaký má dopad pro manžele a rodiče nezletilých dětí?

Pozadí stránky

Tzv. "rozvodová novela" vnesla několik zásadních změn nejen do samotného rozvodového řízení, ale také do rozhodování o poměrech nezletilých dětí po dobu rozvodu i po něm.

Rozvodová novela přinesla zásadní změny. Jaký má dopad pro manžele a rodiče nezletilých dětí?
18. 6. 2026

Cílem novely občanského zákoníku a některých dalších souvisejících zákonů (publikovaných ve Sbírce zákonů pod č. 268/2025) je především zrychlení a zjednodušení rozvodového procesu, větší důraz na dohodu rodičů a omezení procesní zátěže. Podaří se tento záměr zákonodárce skutečně naplnit ?

Spojení řízení o rozvodu a poměrech dítěte

Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení společného řízení o rozvodu a úpravě poměrů nezletilého dítěte. Dosud platilo, že soud nejprve musel rozhodnout o péči dítěte v samostatném řízení a teprve poté bylo možné manželství rozvést. Nově o otázkách rozvodu manželství, o péči o nezletilé dítě a jeho rozsahu, o styku rodičů s dítětem a o vyživovací povinnosti k dítěti soud rozhoduje současně v rámci pouze jednoho řízení. Spojené řízení se koná u okresního soudu, v jehož obvodu má nezletilé dítě své bydliště.

Tato úprava je, dle mého názoru zcela přirozeně, částí odborné veřejnosti kritizována. Snaha o zrychlení celého řízení prostřednictvím spojení rozhodování o poměrech nezletilého dítěte a samotného rozvodu manželství může na první pohled působit pozitivně, je však nutné si položit otázku, zda je takový postup vhodný ve všech případech. Problematické mohou být zejména vysoce konfliktní rozvody nebo situace spojené s domácím násilím, kdy společné projednání všech otázek nemusí odpovídat nejlepšímu zájmu dítěte. Situace, kdy by nezletilé dítě bylo vystaveno intenzivnímu konfliktu rodičů během jednání o samotném rozvodu je bezpochyby nežádoucí.

Na tyto situace však reaguje § 389a zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož může soud některou z věcí vyloučit k samostatnému řízení, pokud spojení řízení není vhodné. Soud tak má možnost individuálně posoudit, zda společné řízení o všech otázkách odpovídá konkrétní situaci rodiny.

Důraz na dohodu rodičů a tzv. „smluvený rozvod“

Snaha urychlit celé rozvodové řízení se promítla také do nesporného rozvodu, nyní označovaného jako rozvod smluvený. Novela klade důraz na dohodu mezi manžely a smírné řešení rodinných sporů. Tento záměr prokazuje i výše soudního poplatku za řízení. Soudní poplatek za běžný rozvod činí 5.000 Kč, kdežto smluvní poplatek za rozvod smluvený je snížený a činí 2.000 Kč.

Institut smluveného rozvodu vyžaduje, aby návrh podali manželé společně nebo aby se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil. Manželé se na rozvodu i na všech souvisejících otázkách, tedy zejména na úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného musí shodnout, přičemž musí být schválena i dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

V případě, že se rodiče dohodnou na péči nezletilého, nebude již dítě automaticky zastoupeno kolizním opatrovníkem, ale budou ho zastupovat rodiče. Kolizní opatrovník však bude dítěti ustanoven v případě možného střetu zájmu mezi rodiči nebo na žádost samotného dítěte.

Rodiče mají zároveň povinnost dítě přiměřeně jeho věku a rozumové vyspělosti informovat o soudním řízení, možnosti vyjádřit svůj názor, důsledcích řízení i o možnosti požádat o ustanovení kolizního opatrovníka.

Po vyřešení poměrů dítěte přejde soud v tom stejném řízení k otázce samotného rozvodu manželství. Pokud mezi manžely existují veškeré dohody, soud manžele rozvede jednoduše v režimu smluveného rozvodu i bez jejich osobních výslechů.

Další změnou je zrušení podmínky odloučení, tj. aby spolu manželé ke dni zahájení rozvodového řízení nejméně šest měsíců nežili. Nadále však platí, že manželství musí trvat alespoň jeden rok.

Sporný rozvod

Pokud jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí nebo se manželé nedokážou dohodnout na všech náležitostech, jedná se o rozvod sporný. Na rozdíl od rozvodu smluveného není u sporného dohoda o majetkovém  vypořádání podmínkou samotného rozhodnutí o rozvodu. Soud tedy může manželství rozvést i bez předchozí dohody o majetku.

Bývalý manžel může následně do tří let po rozvodu podat návrh na vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu. Pokud v této lhůtě k vypořádání nedojde, nastává zákonná fikce, podle níž se společné jmění manželů automaticky vypořádá.

Ačkoliv se může zdát, že rozvodová novela dopadá pouze na rozvod nesporný, není tomu tak. Soud nově nemusí zjišťovat příčiny rozvratu manželství ani v režimu sporného rozvodu. Výjimkou je situace, kdy manžel, který návrh na rozvod nepodal, tvrdí, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu, jelikož se na rozvratu manželství převážně nepodílel a byla by mu rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.

Zrušení „nálepkování“ forem péče

Další zásadní změnou je absence rozhodování soudu o svěření dítěte do péče společné, střídavé nebo výlučné. Dle důvodové zprávy si totiž dítě zaslouží péči obou rodičů a právní úprava by se měla vyvarovat tzv. nálepkování, ze kterého často vyplývají rodičovské konflikty. Neznamená to ale, že by oba rodiče měli o dítě pečovat ve stejném rozsahu, o tom soud bude rozhodovat obdobně jako doposud.

Pokud se rodiče dohodnou, že budou o dítě pečovat dle svých možností jako dosud, soud jejich dohodu schválí. Dítě tak zůstane v péči obou rodičů a soud nebude určovat konkrétní rozsah péče ani rozhodovat o výživném, pokud se rodiče nebudou na tomto výroku trvat. V podstatě tak půjde o obdobu původní společné péče.

V případě, že se rodiče nebudou schopni domluvit, zůstane dítě rovněž v péči obou rodičů, avšak soud rozhodne o rozsahu péče jednotlivých rodičů a výživném. Prakticky tak půjde o obdobu původní střídavé nebo výlučné péče, avšak bez dosavadního formálního označování jednotlivých forem péče.

Prozatímní rozhodnutí

Další diskutovanou změnou je zrušení možnosti upravit poměry dítěte předběžným opatřením vydávaným do 7 dnů bez slyšení druhého rodiče.

Nově se zavádí institut prozatímního rozhodnutí. Před jeho vydáním by soud měl oběma rodičům umožnit se k věci vyjádřit. Soud by poté měl rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců.

Proti prozatímnímu rozhodnutí není možné podat odvolání, což má přispět k rychlejšímu projednání věci. Prozatímní rozhodnutí má pouze dočasný charakter, trvá nejvýše 3 měsíce, přičemž tuto dobu lze prodloužit. V mimořádně naléhavých situacích, kdy by dítěti hrozilo, že o něj nebude řádně postaráno, může soud do 24 hodin vydat tzv. rychlé předběžné opatření.

Závěr

Rozvodová novela zásadně změnila podobu nejen rozvodového řízení. Nová právní úprava spojila řízení o rozvodu a poměrech nezletilých dětí, posílila důraz na dohodu rodičů a upravila i způsob soudního rozhodování o péči o dítě. Zda novela skutečně povede k rychlejším a méně konfliktním řízením, ukáže až další vývoj soudní praxe.

Rozvod představuje jednu z nejtěžších životních zkoušek, která přináší řadu náročných otázek. I když se pravidla mění, podstata zůstává – je to proces, který vyžaduje rozvahu a znalost zákona.

Chápeme, že v takto vypjaté situaci není snadné myslet na právní detaily. Proto jsme tu pro vás. Provedeme vás celým řízením tak, aby následky pro vaši budoucnost i rodinu byly co nejmenší a vy jste mohli bez obav vykročit do další etapy svého života.

 

zaujalo vás toto téma?
zeptejte se autora

Vaše osobní údaje jsou u nás v bezpečí. Více informací o našich zásadách ochrany osobních údajů.