Procesní zavinění stran při zastavení exekuce pro nemajetnost

Ústavní soud se opětovně věnoval problematice procesního zavinění při zastavení exekuce pro nemajetnost a na to navazující problematice nákladů exekuce. Dne 4. 1. 2021 byl vyhlášen nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 65/20, v němž Ústavní soud posuzoval stížnost stěžovatele na porušení práva na soudní ochranu, neboť mu byla uložena povinnost uhradit náklady exekuce (při zastavení exekuce pro nemajetnost). Důvodem podání ústavní stížnosti byl stav stěžovatele, který je invalidní ve třetím stupni invalidity a jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý (duševní onemocnění), stejně jako jeho finanční situace. Zde je nutné upozornit i na chronologii kauzy, kdy přiznání invalidního důchodu (a omezení svéprávnosti) nastalo až deset let po zahájení exekuce (ta byla vedena pro částku ve výši 206 Kč s příslušenstvím z titulu pokuty za jízdu bez platného jízdního dokladu).

Ústavní soud v citovaném nálezu zopakoval nutnost zajištění zvláštní ochrany osob ve zranitelném postavení. Obecné soudy nemohou pouze mechanicky a formalisticky, bez zvážení specifických okolností jednotlivých případů ztotožnit procesní zavinění povinného s primárním nezaplacením exekvovaného dluhu, jako se stalo v projednávaném případě. Z důvodu nedostatečného vypořádání exekučních soudů s otázkou posouzení procesního zavinění stěžovatele na zastavení exekuce tak Ústavní soud zrušil jejich rozhodnutí, kterými byla uložena povinnost povinnému uhradit náklady exekuce (ve výši 7865 Kč).

V posuzovaném případě je dle Ústavního soudu nemajetnost stěžovatele způsobena výskytem a vývojem závažné duševní choroby, která vylučuje jakoukoli výdělečnou činnost. Závažné duševní onemocnění je dle Ústavního soudu zřejmým příkladem v nálezu sp. zn. IV. ÚS 191/18 identifikované výjimky z obecného předpokladu procesního zavinění povinného spočívající v zásahu vyšší moci.

Zároveň Ústavní soud v citovaném nálezu zdůraznil, že oprávněnému lze uložit náhradu nákladů exekuce pouze v situaci, kdy oprávněný procesně zavinil zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, avšak uložení náhrady nákladů exekuce ani v tomto případě explicitně nevyloučil.

Závěrem je tedy třeba uvést, že Ústavní soud nevylučuje, aby ve výjimečných případech, kdy nemajetnost povinného byla způsobena zásahem vyšší moci, nebyla povinnému náhrada nákladů exekuce uložena, neboť zastavení exekuce nezavinil.

autor: Mgr. Milan Jelínek