Převzetí díla bez výhrad a reklamace zjevných vad – uplatněte svoje práva

Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 7. 2026, sp. zn. 25 Cdo 336/2026, posuzoval včasnost oznámení zjevné vady díla. Řešil přitom netypickou situaci. Nejednalo se totiž o spor mezi objednatelkou a zhotovitelem díla, ale o odpovědnost advokátky za škodu způsobenou při výkonu advokacie. Pro posouzení její odpovědnosti se nejprve musel zabývat otázkou, zda by objednatelka při správném právním postupu mohla úspěšně uplatnit práva z vadného plnění vůči původnímu zhotoviteli.

Objednatelka si u zhotovitele objednala lakování korby a další opravy nákladního vozidla. Vozidlo převzal bez výhrad její řidič. O dva dny později vozidlo prohlédl odborný pracovník objednatelky a zjistil několik vad provedeného díla, které objednatelka následně vytkla. Zhotovitel však uplatněná práva z vad odmítl. Právní zástupkyně objednatelky následně při vymáhání nároku zvolila procesní postup, který vedl k zamítnutí žaloby. Klientka se proto domáhala náhrady škody vůči ní.

Zatímco soud prvního stupně žalobě vyhověl, odvolací soud dospěl k závěru, že reklamované vady byly vadami zjevnými, a protože nebyly vytknuty již při převzetí vozidla, nemohla být objednatelka ve sporu proti zhotoviteli úspěšná. Nejvyšší soud se proto musel zabývat otázkou, jaký vztah existuje mezi převzetím díla bez výhrad a včasností vytknutí zjevné vady.

Použití ustanovení o kupní smlouvě u vad díla

Nejvyšší soud nejprve připomněl, že se podle § 2615 odst. 2 OZ na práva z vadného plnění u smlouvy o dílo přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě. Při posuzování včasnosti vytknutí vady je proto třeba zohlednit, kdy mohl objednatel vadu při řádné prohlídce zjistit a zda ji následně oznámil bez zbytečného odkladu.

K pojmu „bez zbytečného odkladu“ Nejvyšší soud zopakoval, že je v ustálené judikatuře vykládán jako velmi krátká, nikoli však pevně stanovená lhůta, jejíž délka závisí na okolnostech konkrétního případu.

V tomto směru tak Nejvyšší soud nepřinesl žádné nové závěry, navázal pouze na svou ustálenou judikaturu.

Kdy je reklamace zjevné vady včasná?

Nejvyšší soud odmítl závěr, že objednatel musí zjevnou vadu vytknout již při převzetí díla. Objednatel musí mít nejprve reálnou možnost dílo prohlédnout a teprve následně vadu oznámit. Výslovně přitom uvedl, že požadavek reklamace zjevné vady přímo při převzetí by byl pro objednatele „nepřiměřeně tvrdý, až absurdní“.

Žádnou konkrétní lhůtu pro vytknutí zjevných vad ale rozhodnutí nepřineslo. Podstatné je, kdy objednatel mohl vadu zjistit. Od této chvíle musí jednat bezodkladně.

Jakou roli hraje osoba, která dílo přebírá?

Nejvyšší soud se vyjádřil také k posuzování zjevnosti vady. Zdůraznil, že je vždy potřeba vycházet z okolností konkrétního případu, povahy vytýkaných vad a osoby, která dílo převzala a provedla jeho kontrolu. Současně uvedl, že vady technologického provedení je třeba posuzovat odlišně od vad, které lze zjistit běžnou prohlídkou.

V posuzovaném případě mohl být podle Nejvyššího soudu zjevnou vadou světlejší odstín laku, který je rozpoznatelný pouhým pohledem a bez odborných znalostí. Naopak vady technického provedení mohou být nejen na první pohled neviditelné, ale bez odborných znalostí nezjistitelné. Při posuzování zjevnosti vady je proto nutné přihlédnout také k rozsahu kontroly, který lze od přebírající osoby rozumně očekávat. Není možné na běžného zaměstnance, jehož úkolem bylo pouze převzetí či přeprava předmětu díla, klást stejné požadavky jako na odborného technika odpovědného za jeho kontrolu.

V této souvislosti Nejvyšší soud také připomněl, že podle § 2112 odst. 2 OZ se zhotovitel nemůže dovolávat opožděného oznámení, jde-li o vadu způsobenou okolností, o níž při odevzdání díla věděl nebo musel vědět. To může mít význam zejména u vad, které byly způsobeny technologickým či pracovním postupem zhotovitele.

Praktická doporučení

Samotná interpretace požadavku jednat bez zbytečného odkladu ani použití pravidel kupní smlouvy na práva z vadného plnění u smlouvy o dílo nejsou novinkou. Nejvyšší soud ale svým rozhodnutím výslovně vyřešil otázku, jak se tato pravidla uplatní ve vztahu k § 2605 odst. 2 OZ v situaci, kdy objednatel převezme dílo bez výhrad a zjevnou vadu vytkne až následně.

Rozhodnutí potvrzuje, že převzetí díla bez výhrad samo o sobě nemusí vést ke ztrátě práv z vadného plnění. Současně však zdůrazňuje význam včasné následné kontroly díla a bezodkladné reakce na zjištěné nedostatky. Objednatel proto nemůže s vytknutím vady neomezeně vyčkávat. Jakmile se vada stane zjistitelnou, musí reagovat bez zbytečného odkladu. Významnou roli proto mohou hrát interní procesy kontroly převzatého díla, dokumentace zjištěných nedostatků i schopnost prokázat okamžik, kdy byla konkrétní vada zjištěna.

Potřebujete poradit s reklamací vad díla?

Nejste si jisti, zda jste vadu reklamovali včas, nebo řešíte spor se zhotovitelem? Náš tým vám pomůže posoudit vaše nároky, připravit reklamaci a zastoupí vás při jednání nebo soudním řízení. Kontaktujte nás a probereme možnosti řešení vaší situace.