Pedagogové pod drobnohledem veřejné kontroly

Nejvyšší soud na otázku v úvodu odpověděl ve svém rozhodnutí ze dne 4. března 2026, sp. zn. 25 Cdo 860/2025-92.  Dospěl k závěru, že pedagog může být při výkonu své profese osobou veřejného zájmu a je proto povinen strpět vyšší míru veřejné kontroly.

Spor pedagožky s médii

Případ se týkal pedagožky, která se bránila dovoláním ve sporu o ochranu osobnosti proti společnosti Seznam Zprávy, a.s. Ta v dubnu roku 2022 publikovala článek s titulkem „V Kyjevě se nic neděje, tvrdila učitelka. Děti ji tajně nahrály. Přijde o práci“. Podle článku měla žákům II. stupně, při výuce českého jazyka, sdělovat nepravdivé informace o válce na Ukrajině i o zpravodajství České televize.

Část výuky si žáci tajně nahráli a audiozáznam předali vedení školy i médiím. Článek obsahoval i stanovisko ředitelky školy, která se po vyslechnutí předmětného audiozáznamu rozhodla s pedagožkou ukončit pracovní poměr výpovědí.

 Seznam Zprávy, a.s. v článku zveřejnily nejen jméno pedagožky, ale i její fotografii, údaj o škole a část pořízeného audiozáznamu. Pedagožka se proto obrátila na soud, kde se domáhala odstranění svého jména, příjmení a podobizny z článku, zveřejnění omluvy a zaplacení finančního zadostiučinění ve výši 1.000.000 Kč.

Soudy nižších instancí její žalobě nevyhověly a Nejvyšší soud její dovolání nakonec odmítl jako nepřípustné.

Pedagog jako osoba veřejného zájmu

Klíčovým závěrem Nejvyššího soudu je, že pedagog při výkonu svého povolání vstupuje do prostoru veřejného zájmu a podléhá tak kontrole veřejnosti. To platí zejména tehdy, když ve výuce otevírá významná společenská témata. V takových případech musí strpět vyšší míru veřejné kontroly a kritiky, pokud se kritika týká výlučně jeho profesní činnosti.

Nejvyšší soud současně konstatoval, že zveřejnění jména, podobizny i audiozáznamu bylo v daném případě kryto tzv. zpravodajskou licencí v souladu se zákonem. Tyto materiály byly použity za účelem informování veřejnosti o způsobu výuky, přičemž nebyly prezentovány ponižujícím ani nepřiměřeným způsobem. Nadto jméno pedagožky nebylo nijak zkomoleno, podobizna byla neutrální a audiozáznam nebyl využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy pedagožky. Za těchto okolností bylo zveřejnění kritiky i údajů o osobě veřejného zájmu legitimní. 

Audiozáznam bez souhlasu? Ano, za určitých okolností

V posuzované věci byl audiozáznam výuky pořízen bez svolení pedagožky, avšak k ochraně právem chráněných zájmů žáků. Takový postup je podle platných právních předpisů přípustný, pokud je nezbytný k ochraně práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, v tomto případě žáků, tedy zranitelné skupiny osob.

Odpovědnost ve vzdělávání

Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že profese pedagoga s sebou nese nejen odbornou odpovědnost, ale také určitou míru veřejné kontroly. Ta se týká především obsahu výuky a způsobu, jakým pedagog ovlivňuje své žáky.

Pro pedagogy předmětné rozhodnutí znamená větší důraz na profesionalitu a obezřetnost při výkladu společensky citlivých či významných témat. Pro média pak rozhodnutí potvrzuje, že při informování o otázkách veřejného zájmu mohou, za splnění zákonných podmínek, zveřejňovat i konkrétní identifikační údaje osob.

Celý případ tak představuje významný precedent pro případné budoucí spory na pomezí svobody projevu, ochrany osobnosti a odpovědnosti ve vzdělávání.