Novela zákoníku práce

Na samém počátku legislativního procesu se aktuálně nachází velká novela zákoníku práce. Účinnost novely se navrhuje od 1. července 2019 s tím, že u novelizačních bodů upravujících institut dovolené se navrhuje účinnost od 1. ledna 2020. Návrh zákona reaguje na vývoj judikatury českých soudů i soudního dvora EU v pracovněprávní oblasti a jeho účelem je změna některých ustanovení zákoníku práce, která se již v současné době z pohledu praxe jeví jako nevyhovující a překonaná.

Zásadní navrhované věcné změny se týkají minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Navrhuje se zavést nový pevný mechanismus valorizace minimální mzdy a podmínky pro stanovení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Základním cílem tohoto návrhu je nastavit valorizační mechanismus tak, aby byla minimální mzda zvyšovaná pravidelně, nedocházelo k výrazným výkyvům v jejím vývoji a její výše byla jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná. Ochranu před nepřiměřeně nízkou odměnou za práci prostřednictvím zaručené mzdy se navrhuje rozšířit i na odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Změna se navrhuje v úpravě dovolené, kde je návrh zpracován tak, že kromě dílčích změn reagujících na potřeby praxe, především umožnění převodu části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku, se v něm promítá zásadní změna v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání; v zásadě dochází k opuštění dovolené za odpracované dny, následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jeho týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené.

Zavádí se nový právní institut sdíleného pracovního místa. Jedná se o novou formu flexibilního režimu práce, která by měla přispět ke sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců. V právní úpravě sdíleného pracovního místa bude v rámci větší flexibility pracovněprávních vztahů s cílem sladění rodinného a pracovního života umožněno, aby si nejméně dva zaměstnanci se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou mohli sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat na tzv. sdíleném pracovním místě pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb a mohli se tak v rozsahu jejich pracovního úvazku (tzn. v rozsahu jejich sjednané kratší pracovní doby) střídat při výkonu práce.

Úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se týká především garance poskytování dob odpočinku v souladu s požadavky práva EU, evidence odpracované doby a výše zmíněné ochrany odměny z dohody.

V oblasti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se reaguje na judikaturu SD EU, která stanoví podmínky pro převod činnosti zaměstnavatele, a dále se zpřesňují podmínky pro dání výpovědi zaměstnancem z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Další změna se týká doručování, kde se zjednodušuje doručování písemností zaměstnavatelem, čímž se reaguje na praktické problémy, které doručování komplikovaly.

Dále se navrhuje úprava náhrady škody a nemajetkové újmy, a to zvýšením jednorázového odškodnění pozůstalých a úhrady nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

autor: JUDr. Lenka Příkazská