Neposkytnutá dotace jako ušlý zisk – právní rizika projektů financovaných z dotací

Může nevyplacená či krácená dotace představovat ušlý zisk, a kdy je takový ušlý zisk nahraditelný? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2025, sp. zn. 33 Cdo 665/2024.

Chyba v projektové dokumentaci a její důsledky

Žalobce se rozhodl realizovat projekt s označením „Zkvalitnění služeb a ochrana fondu kulturního dědictví v MZK“, který měl v úmyslu financovat z Integrovaného regionálního operačního programu v oblasti kultury, tedy finančních prostředků poskytovaných z evropských fondů.

Kvůli rozsahu prací byl projekt rozdělen na několik částí, přičemž pro každou z nich bylo nutné předložit projektovou dokumentaci s uvedením předpokládané ceny prací, dodávek a služeb. Tyto dokumenty byly povinným podkladem pro podání žádosti o dotaci.

Pro část projektu s označením „Chlazení – nové kompresory“ zpracoval žalovaný na základě smlouvy
o dílo projektovou dokumentaci, která měla mimo jiné obsahovat odhad množství a ceny nového
a likvidovaného chladiva u dvou kompresorů. Přestože tyto údaje byly zjistitelné z evidenčních knih, žalovaný je chybně určil, což představovalo vadu díla.

Žádost o dotaci byla podána společně s vadou v projektové dokumentaci a podle dotačních pravidel ji již nebylo možné po podání měnit. Až při samotné realizaci projektu se ukázalo, že skutečné náklady převyšují hodnoty uvedené v dokumentaci. Žalobce proto rozdíl uhradil z jiných svých zdrojů, čímž mu vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši 187.212,50 Kč, o kterou byla dotace krácena.

Žalobce se následně domáhal náhrady škody a soudy mu daly za pravdu. Okresní, Krajský i Nejvyšší soud shledaly, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti a konstatovaly, že část nevyplacené dotace představuje ušlý zisk, který je žalovaný povinen žalobci uhradit.

Stěžejní dotační podmínky:

• Ke každé části projektu je nutné doložit projektovou dokumentaci s uvedením předpokládané hodnoty prací, dodávek a služeb.
• Žadatel může požadovat pouze takovou výši dotace, která odpovídá předpokládané hodnotě uvedené v projektové dokumentaci.
• Po podání žádosti o dotaci již není možné měnit výši požadované podpory, ani v případě chybně stanovené hodnoty.
• Po přiznání podpory je možné přesouvat nevyčerpané dotační prostředky mezi jednotlivými částmi projektu.

Důvody pro přiznání náhrady škody

• Prvotní závazek a jeho porušení

Žalovaný měl podle smlouvy povinnost zpracovat projektovou dokumentaci jako odborník a postupovat s náležitou péčí. Soudy uvedly, že tuto povinnost porušil, protože dokumentace obsahovala chybné údaje, přestože jejich správnost byla ověřitelná z evidenčních knih.

• Znalost účelu projektové dokumentace a dotačních pravidel

Žalovaný byl seznámen s tím, že projektová dokumentace bude přímo sloužit jako podklad pro žádost o dotaci a s přesnými dotačními podmínkami.

• Příčinná souvislost a prokazatelná výše škody

Mezi vadou projektové dokumentace a vznikem škody existuje příčinná souvislost, jelikož vadně zpracovaná dokumentace vedla k tomu, že žádost o dotaci byla podána s podhodnocenou částkou, kterou už podle dotačních pravidel nebylo možné po podání změnit.

Pokud by dokumentace byla zpracovaná správně, žalobci by byla přiznána dotace ve výši odpovídající skutečným nákladům.  Nejvyšší soud zdůraznil, že nejde pouze o spekulativní ušlý zisk, neboť výše škody byla objektivně doložitelná a přímo vyplývala z mechanismu přidělování dotací.

Jinými slovy: Nebýt chyby v projektové dokumentaci, dotace by byla vyplacena v plné výši a ke škodě by nedošlo.

Nejvyšší soud proto potvrdil závěry nižších soudů a uzavřel, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost a odpovídá žalobci za vzniklou škodu podle § 2913 občanského zákoníku.

Chyby odborníka nelze přenášet na žadatele

Soudy odmítly námitku žalovaného, že by žalobce měl nést část odpovědnosti za vznik škody. Zdůraznily, že žalobce neměl povinnost kontrolovat správnost údajů v projektové dokumentaci, kterou zpracoval žalovaný. Ten jako odborná osoba měl jednat s náležitou péčí, a protože žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti údajů uvedených v projektové dokumentaci, nelze mu vzniklou škodu přičítat.

Finální doporučení aneb na co si dát pozor při dotačních projektech

Pro žadatele o dotaci:

• Pečlivě vybírejte zpracovatele projektové dokumentace.
• Ve smlouvě jasně stanovte, že projektová dokumentace bude sloužit jako podklad pro žádost o dotaci.
• Důkladně seznamte zpracovatele s dotačními podmínkami.

Pro zpracovatele projektové dokumentace

• Postupujte s náležitou odbornou péčí.
• Ujasněte si účel projektové dokumentace a její plánované využití.
• Vyžádejte si od druhé smluvní strany všechny potřebné informace či podklady a v případě nejasností požádejte o jejich doplnění.
• Myslete na to, že můžete odpovídat nejen za úplnost a kvalitu projektové dokumentace, ale i za škodu vzniklou v důsledku jejího chybného zpracování.

Minimalizujte rizika dotačních projektů

Projekty financované z dotačních prostředků s sebou nesou nejen administrativní, ale i právní rizika. I drobná chyba v projektové dokumentaci nebo smluvním ujednání může mít zásadní finanční dopady.

Naše advokátní kancelář Vám může pomoci s přípravou a revizí smluvních podkladů, nastavením odpovědnostních vztahů i s řešením případných sporů souvisejících s dotačními projekty. Včasná právní prevence je v těchto případech tou nejlepší investicí.