Kárná odpovědnost soudního exekutora aneb ne vždy se vyplatí najít právní kličku

Právě kvůli rostoucí kritice těchto postupů byla do exekučního řádu zavedena nová pravidla, která mají malým a dlouhodobě nevymoženým exekucím zabránit. Jenže ne všichni se s těmito změnami začali řídit.

Jednokorunová platba jako částečné uspokojení pohledávky?

Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím č. j. 14 Kse 1/2023-256 ze dne 9. 4. 2025 uložil soudnímu exekutorovi Juraji Podkonickému pokutu ve výši 200.000 Kč za kárný delikt, kterého se měl dopustit tím, že jeho exekutorský úřad přijal jednokorunové platby na evidované pohledávky, místo toho, aby  oprávněné vyzval ke složení zálohy, popř. aby tzv. bagatelní exekuce zastavil. Jednalo se o vědomé obcházení zákona, nebo o odlišný výklad práva?

Tři dny před účinností novely exekučního řádu č. 286/2021 Sb.,[1] se na pokladnu Exekutorského úřadu Praha 5 dostavil zástupce oprávněné společnosti s částkou 8.637 Kč a seznamem spisových značek probíhajících exekučních řízení. V každém z těchto řízení byla následně uhrazena částka ve výši 1 Kč. Oprávněná, obchodní společnost zabývající se odkupem pohledávek, provedla tyto symbolické úhrady namísto dlužníků (povinných), a to bez jejich vědomí. Cílem tohoto postupu bylo obejít nově zavedenou povinnost složit zálohu ve výši 500 Kč pro pokračování ve vymáhání tzv. bagatelních pohledávek.

Soudní exekutor platby přijal a oprávněnou osobu k úhradě zálohy nevyzval. Ve svém výkladu novelizovaného znění zákona totiž dospěl k závěru, že v jednotlivých řízeních došlo v posledních třech letech k vymožení částky, byť pouze ve výši jedné koruny, a tudíž se na tato řízení nová právní úprava nevztahuje.

Proti tomuto postupu podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jako „NSS“) kárný návrh, v němž argumentoval, že jednání exekutora představuje zjevné obcházení zákona a maření jeho účelu. Exekutor na svoji obranu uvedl, že dle platné právní úpravy není oprávněn odmítnout žádnou částku směřující na úhradu dluhu povinného, a to ani v případě, kdy plnění poskytne třetí osoba[2]. Zároveň poukázal na to, že zákon nestanoví minimální výši plnění, kterou by nebylo možné považovat za „částečné uspokojení pohledávky“.

„Bagatelní exekuce“

Dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela exekučního řádu č. 286/2021 Sb., která zavedla zvláštní režim pro zastavení tzv. bagatelních exekucí, tedy exekučních řízení, v nichž jistina nepřevyšuje 1.500 Kč (bez příslušenství).[3]

U bagatelních exekucí pravomocně zahájených tři roky před účinností novely byl soudní exekutor podle přechodných ustanovení povinen vyzvat oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce ve výši 500 Kč, pokud v posledních třech letech, tj. v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021, nebylo v rámci exekuce „nic vymoženo“. Tuto výzvu musel exekutor učinit nejpozději do 31. 3. 2022. Pokud oprávněný zálohu ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nesložil, měl exekutor povinnost exekuci zastavit. Jestliže ale ke složení zálohy došlo, musel exekutor ve vymáhání pokračovat a exekuce nemohla být po další tři roky z důvodu nemajetnosti povinného zastavena.[4]

Kritéria pro zastavení bagatelních exekucí:

• peněžité plnění s jistinou nepřesahující 1.500 Kč bez příslušenství,
• usnesení o nařízení exekuce, které nabylo právní moci před 1. 1. 2019,
• v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 nebylo vymoženo žádné plnění,
• oprávněný nesložil na výzvu soudního exekutora zálohu ve výši 500 Kč.

Nutno zdůraznit, že zákon pamatuje také na případy, kdy exekutor exekuci z důvodu nesložení zálohy nezastavuje, byť by se jednalo o bagatelní částku. Jedná se např. o vymáhání výživného na nezletilé dítě, náhradu újmy způsobné pracovním úrazem nebo náhradu újmy způsobené trestným činem.

Na exekuční řízení zahájená po 1. 1. 2019 se uplatní již standardní pravidla pro zastavování bezvýsledných exekucí podle § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „EŘ“).

NSS: Zjevné obcházení zákona

NSS konstatoval, že přijetí plateb od třetí osoby není samo o sobě protiprávní, neboť soudní exekutor není povinen souhlas dlužníka zjišťovat.

Současně však zdůraznil, že vzhledem k hromadné úhradě jednokorunových plateb pouhé tři dny před nabytí účinností novely exekučního řádu, bylo „bez dalšího zřejmé a očividné, že tyto úhrady nebyly provedeny ve snaze prospět povinným“, a že byly „naprosto zjevně učiněny za účelem obcházení zákona“. Ačkoliv tedy jednání exekutora nebylo v přímém rozporu se zákonem, svými účinky obcházelo jeho smysl a účel (ratio legis).  

Tímto postupem soudní exekutor porušil nejen povinnost postupovat v exekuci s náležitou péči a chránit práva účastníků řízení, ale i povinnost soustavného dohledu nad svými zaměstnanci a povinnost vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu se zdržet všeho, co by mohlo ohrozit důvěru ve spravedlivý výkon exekuční činnosti. Za tento kárný delikt podle § 116 odst. 2 písm. a), b) EŘ mu byla uložena pokuta ve výši 200.000 Kč.

Aktuální podmínky pro zastavení bezvýsledných exekucí

Na exekuční řízení na peněžitá plnění, na která se nevztahují pravidla pro zastavení bagatelních exekucí, se aplikují pravidla uvedená v § 55 odst. 7 až 13 EŘ. Podle § 55 odst. 7 EŘ je soudní exekutor povinen vyzvat oprávněného ke složení zálohy 500 Kč, jestliže v posledních 6 letech od vyznačení doložky provedení exekuce nedošlo „ani k částečnému uspokojení“. Nesloží-li oprávněný zálohu do 30 dnů od doručení výzvy, exekutor řízení zastaví.

Pokud však záloha byla uhrazena, pokračuje exekuce další 3 roky (§ 55 odst. 11 EŘ). Po uplynutí této lhůty, pokud ani částečné uspokojení nenastane, se celý postup (výzva → záloha → 3 roky) opakuje, nejvýše však dvakrát. Celková doba běhu exekuce bez jakéhokoli (ani částečného) uspokojení tak nemůže v souhrnu překročit 12 let; po dosažení tohoto limitu exekutor exekuci zastaví.[5]

Závěr

Tento případ jasně ukazuje, že i formálně přípustné jednání může být nezákonné, pokud je využito způsobem, který zjevně odporuje smyslu a účelu právní úpravy – tedy tehdy, když je zákon obcházen prostředky, které samy o sobě nejsou výslovně zakázané (například platbou ve výši 1 Kč).

Chcete mít jistotu a minimalizovat veškerá právní rizika? Obraťte se na naši kancelář.

[1] tj. 28. 12. 2021

[2] § 1936 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s §§ 30 a 46 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu

[3] úroky z prodlení, úroky, poplatky, sankce apod.

[4] Čl. IV bod 18 novely č. 286/2021 Sb.

[5] Pokud během 12 let dojde k částečnému uspokojení, celý výše zmíněný proces se opakuje. K zastavení exekuce dojde pouze v případě, že nebude během 12 po sobě jdoucích let ničeho vymoženo