Jak podle zákona nakládat s odpadem?

Na konci minulého roku byla v částce 156 Sbírky zákonů publikována vyhláška č. 387/2016, kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Prioritním cílem této vyhlášky je provedení ustanovení zákona o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.), pokud jde o využití sedimentů na povrchu terénu, které jsou nově zařazeny do působnosti zákona o odpadech. Podmínky pro využívání sedimentů na povrchu terénu jsou obsaženy v novém znění přílohy č. 11 bod 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu jsou uvedeny v tabulce č. 10.3. citované vyhlášky. Podrobnosti týkající se zařízení na využití sedimentů a jejich shromažďování byly novelizací doplněny do vyhlášky č. 383/2001 Sb. Dalšími změnami jsou: - zrušení výjimky pro využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrchu terénu v případě, že z nich lze odebrat reprezentativní vzorky; tato výjimka sloužila k obcházení zákazu jejich využívání na povrchu terénu, protože v praxi z těchto odpadů reprezentativní vzorek odebrat nelze. Dosavadní úprava (výjimka) umožňovala dotčeným osobám obcházet povinnost platit poplatek za ukládání odpadů na skládku tím, že deklarovali ukládání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrch terénu jako jejich využití. Dle nové právní úpravy ze stavebních a demoličních odpadů budou moci být na povrchu terénu využívány pouze zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimenty a recyklát ze stavebního a demoličního odpadu a vybourané betonové nebo železobetonové bloky využívané jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. K tomuto novému znění § 12 odst. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. lze dále uvést, že v první větě použité sousloví „úpravou nebezpečných odpadů“ je nutno vykládat toliko ve smyslu stabilizace nebezpečných odpadů (trvalé snížení toxických látek obsažených v odpadu), a nikoliv též i biodegradace nebezpečných odpadů (dekontaminace aplikováním biopreparátu). Úprava nebezpečných odpadů ve smyslu citovaného ustanovení vyhlášky se týká pouze stabilizace odpadů, neboť výsledkem biodegradačního procesu, na rozdíl od „prosté“ stabilizace, je odstranění všech nebezpečných složek v odpadu s následným řádným dokladováním, resp. překvalifikací na odpad kategorie ostatní. Citované sousloví „úpravou nebezpečných odpadů“ bylo do § 12 odst. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. doplněno na základě podnětu (připomínky) Moravskoslezského kraje tak, aby bylo zamezeno tendencím využívání nebezpečných odpadů po stabilizaci na povrchu terénu a vyvedení těchto odpadů do tzv. výrobkového režimu; - zpřesnění výčtu odpadů, které nelze využívat na povrchu terénu, zejména ve vztahu ke směsnému komunálnímu odpadu a nebezpečným odpadům; - podstatná změna podmínek, které musí splňovat odpady ukládané na skládky; v příloze č. 4 se parametr AT4 nastavuje obecně na všechny odpady obsahující biologicky rozložitelnou složku. Dále se stanoví přesná pravidla pro postup v případě překročení nejvýše přípustné hodnoty ukazatele rozpuštěného anorganického uhlíku (DOC); - nové zavedení výjimky umožňující využívání pneumatik na povrchu terénu (viz. příloha č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb.), kdy důvodem pro zavedení této výjimky byla ta skutečnost, že pneumatiky, ač jsou zákonem o odpadech zařazeny mezi výrobky podléhající zpětnému odběru, byly často tímto způsobem (ve faktickém rozporu se zákonem o odpadech) v praxi reálně využívány; - zpřesnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu (viz. příloha č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) a pro ukládání neupravených směsných komunálních odpadů a biologicky rozložitelných odpadů; - doplnění nového ustanovení ve vztahu k výstupům ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů za účelem zajištění, aby s výrobním kompostem nebylo nakládáno v rozporu s hierarchií nakládání s odpady; - upřesnění pojmu „kvalifikovaná osoba“, která může provádět vzorkování odpadů, kvůli potřebě stanovení podmínek pro splnění její odborné způsobilosti; - vymezení technických norem pro metody k provádění zkoušek (viz. příloha č. 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb.); - na místo doposud platného parametru výhřevnosti 8 MJ/kg zavedení nového parametru výhřevnosti v sušině 6,5 MJ/kg, což odpovídá cca 4,5 MJ/kg standardní výhřevnosti vzorku odpadu; jedná se o zásadní snížení z hodnoty 8 MJ/kg na hodnotu cca 4,5 MJ/kg. Tento nový parametr se netýká obecně odpadů ukládaných na skládky, ale směřuje pouze proti výstupům z úpravy směsných komunálních odpadů, tedy proti odpadům z technologií na třídění směsných komunálních odpadů. Směsné odpady bez úpravy tak bude možné ukládat na skládky i nadále, ale zbytkové odpady po úpravě v třídících zařízeních nikoliv.   autor: Mgr. Miroslav Vysloužil