Co přinesla novela občanského zákoníku s účinností od 1.7.2021

Pozadí stránky
Co přinesla novela občanského zákoníku s účinností od 1.7.2021
21. 1. 2022
Dne 1.7.2021 nabyl účinnosti zákon č. 192/2021 Sb., kterým se mění mimo jiné zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Novela přinesla několik legislativních změn, které vám nyní představíme. Změna v pořadí plnění dluhu Již dřívější právní úprava v § 1932 stanovila podpůrné pravidlo pro určení pořadí peněžitého plnění ve vztahu jistina, resp. příslušenství, pokud dlužník sám žádnou volbu neučiní a ani smlouva nestanovuje nic jiného. Ze zákona platí, že pokud nepostačuje dlužníkova platba na úhradu celého dluhu, nastanou účinky splnění v pořadí nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a změní tak pořadí plnění. Novelizací došlo k posílení postavení věřitele, když nově nelze změnit pořadí plnění dluhu jednostranně dlužníkem, ale je potřeba souhlasu věřitele, pokud si strany neujednaly jinak. V případě spotřebitelských vztahů je však pořadí plnění kogentně určeno ve prospěch spotřebitele. Novela poskytuje větší ochranu spotřebitelům coby dlužníkům, u nichž bývá vyšší riziko vzniku tzv. dluhové pasti. Plnění dlužníka-spotřebitele se vždy započítá nejprve na náklady již určené, následně na jistinu, a až poté na úroky a úroky z prodlení. Souhlas zákonného zástupce s právním jednáním nezletilého Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Podle § 32 však platí, že zákonný zástupce nezletilého, který nenabyl plné svéprávnosti, může jemu udělit souhlas s právním jednáním, ke kterému není nezletilý způsobilý. Musí tak být učiněno ve shodě se zvyklostmi soukromého života a udělení souhlasu nesmí být zákonem zvlášť zakázáno. Pokud má nezletilý více zákonných zástupců, pak stačí, když souhlas udělí byť jen jeden z nich. To však nově neplatí, pokud třetí osoba, se kterou nezletilý právně jedná, ví o tom, že si zákonní zástupci odporují. Nová úprava v § 36 odst. 2 umožňuje pro případ právního jednání nezletilého, které by mohl učinit sám platně v rámci své rozumové a volní vyspělosti nebo na základě předběžného souhlasu zákonného zástupce, vázat účinky tohoto právního jednání až na (následný) souhlas zákonného zástupce nezletilého, který si udělení souhlasu vyhradil. Souhlas může být dán i konkludentně. Cílem je ochránit třetí osoby a posílit jejich právní jistotu. Na druhou stranu, zužuje se tím volnost nezletilého při právním jednání, ke kterému je sám způsobilý. Pokud je v právním jednání vyhrazena podmínka souhlasu zákonného zástupce, musí být souhlas udělen v určené lhůtě, jinak ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy třetí osoba požádala zákonného zástupce o jeho udělení. Požadavek na souhlas soudu ve věci péče o jmění dítěte V oblasti péče o jmění dítěte byla upřesněna právní jednání dítěte, ke kterým je vždy vyžadován souhlas soudu. Jde o právní jednání, kterým dítě:
  1. nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc nebo podíl na ní,
  2. zcizuje nebo zatěžuje majetek jako celek, ledaže jeho hodnota nepřevyšuje částku odpovídající dvacetinásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu, nebo nabývá, zcizuje nebo zatěžuje majetek v hodnotě převyšující částku odpovídající stonásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,
  3. uzavírá dohodu dědiců o výši dědických podílů nebo rozdělení pozůstalosti, odmítá dědictví nebo prohlašuje, že nechce odkaz, nebo
  4. uzavírá smlouvu
  5. zavazující k trvajícímu nebo opětovnému plnění nebo smlouvu týkající se jeho bydlení na dobu delší než tři roky nebo na dobu trvající i po nabytí zletilosti dítětem, nebo
  6. úvěrovou nebo obdobnou.
Výjimku z požadavku na souhlas soudu u výše uvedených právních jednáních může soud udělit, je-li to v zájmu dítěte. Pokud jednal rodič za dítě bez souhlasu soudu, lze takové právní jednání prohlásit za neplatné, jen pokud dítěti působí újmu. Zajímavou novinku najdeme ve zcela novém ustanovení § 899a. Opět se posiluje ochrana nezletilého, tentokrát v případě vymáhání peněžitého dluhu z jeho právního jednání. Takový dluh lze vymoci pouze z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti. Výjimkou by byl dluh vzniklý z provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti. Špatnou zprávou pro rodiče pak může být fakt, že se stávají ručitelem za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného před nabytím plné svéprávnosti. Zákonná subrogace v případě plnění dluhu rodičem jako ručitelem nenastává. Neplatnost smluvní pokuty u nezletilého mladšího patnácti let Zvýšenou ochranu nezletilému u závazků utvrzených smluvní pokutou nově poskytuje ustanovení § 2048 odst. 2, které zapovídá ujednání smluvní pokuty, ke které se zavázal nezletilý mladší patnácti let, resp. k takovému ujednání se nepřihlíží. Přechod nájmu v případě smrti nájemce Drobnou změnu zaznamenala také úprava přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti po smrti nájemce. Platí, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Každá osoba splňující podmínky pro přechod nájmu může do jednoho měsíce od smrti nájemce písemně oznámit pronajímateli, že v nájmu nehodlá pokračovat. Nově tomu, kdo nemůže jednat bez zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka, skončí tato lhůta až uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy zákonného zástupce získal nebo kdy se opatrovník nebo poručník ujal funkce. Pro vymáhání dluhu z nájmu, který přešel na nezletilého, který ke dni smrti nájemce nenabyl plné svéprávnosti, platí obdobně ustanovení § 899a. To znamená, že plnění dluhu lze vymoci jen na majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti. Odpovědnost za škodu způsobenou nezletilým mladším třinácti let Poslední změnou občanského zákoníku, nikoli však svým významem, je vyšší ochrana škůdce, kterým je nezletilý mladší třinácti let. Před účinností novely platilo pouze, že nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Nově je podmínkou k náhradě způsobené škody také dovršení věku třinácti let. Škodu způsobenou mladším škůdcem nahradí ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Avšak nedošlo-li ke škodě v důsledku zanedbání náležitého dohledu, nahradí škodu nezletilý, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k jeho majetkovým poměrům a majetkovým poměrům poškozeného. autor: Mgr. Miloslav Tichý  

Vaše osobní údaje jsou u nás v bezpečí. Více informací o našich zásadách ochrany osobních údajů.