AI a její uplatnění v oblasti práva: Když si advokát „vypůjčí“ neexistující judikaturu

Nástroje využívající AI pomáhají třeba s rešeršemi či analýzou judikatury. Stávají se tak skvělým pomocníkem, který šetří čas a zvyšuje efektivitu, avšak s rostoucím vlivem AI přichází i odpovědnost za její správné a uvážlivé využívání. 

Smyšlené soudní případy

Dne 19. července 2024 došlo při jednání australského soudu v rámci manželského sporu k situaci, která obletěla právnický svět. Soudkyně Amanda Humphreys požádala advokáta zastupujícího jednu ze stran sporu o seznam relevantních právních případů. Ten jej skutečně předložil, avšak po jejich prostudování soudkyně zjistila, že uvedené případy neexistují, když ani její kolegové nebyli schopni advokátem předložené případy dohledat.

Advokát později přiznal, že materiály připravil pomocí právního softwaru využívajícího umělou inteligenci. Klíčové však bylo, že nevěnoval čas jejich ověření. U soudu se náležitě omluvil a uhradil náklady právním zástupcům druhé strany spojené se zmařeným jednáním, čímž se snažil zabránit dalšímu vyšetřování předmětné věci.

I přes veškerou snahu a dobrovolnou iniciativu australského advokáta byl případ předán k dalšímu vyšetřování. Advokátovi byla v důsledku vyšetřování upravena osvědčení k výkonu praxe. Advokát zůstal sice nadále způsobilý k jejímu výkonu, ale pouze jako zaměstnanec jiné právnické firmy, bez možnosti vlastního podnikání nebo nakládání s financemi klientů.

Od tohoto incidentu byly dle dostupných informací odhaleny desítky dalších případů, kdy advokáti nebo jejich zástupci použili umělou inteligenci k přípravě právních podkladů obsahujících smyšlené citace.  AI nástroje se tak stále více stávají běžnou součástí právní praxe, zároveň však otevírají prostor pro závažné chyby, pokud nejsou používány s patřičnou obezřetností.

Situace v ČR

Podobná situace se odehrála i na území České republiky, i když její dopad nebyl tak závažný jako ve výše zmíněném případě. Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2025, sp. zn. I. ÚS 3004/25, uložil pražskému advokátovi pořádkovou pokutu ve výši 25.000 Kč. Důvodem bylo, že při přípravě ústavní stížnosti využil nástroje umělé inteligence, aniž by jejich výstup důkladně zkontroloval a ověřil, což se následně promítlo do obsahu podání.

Podání na první pohled působilo sice formálně bezvadně, avšak obsahovalo odkazy na dvanáct rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, přičemž podstatná část z těchto citovaných rozhodnutí vůbec neexistovala a další byla hrubě dezinterpretována.

Ústavní soud konstatoval, že takovým postupem advokát uvedl soud v omyl a zbytečně zatížil jeho činnost, když odhalení nepřesností bylo podrobeno časově i odborně náročnému procesu.

Odpovědnost nelze delegovat

Rozhodnutí Ústavního soudu v této věci zároveň připomnělo i širší princip, který přesahuje samotný incident. Není rozhodující, zda advokát při přípravě podání využívá koncipienta, asistenta či moderní softwarový nástroj, odpovědnost za obsah podání nese vždy on sám. Nadto smyslem povinného právního zastoupení je zajistit, aby komunikace se soudem měla odpovídající odbornou a věcnou úroveň. Klient se má spolehnout, že jeho právní zástupce zná právo, procesní pravidla a že předkládá soudu přesné a ověřené informace. Tuto odpovědnost nelze přenést na algoritmus.

Dotčený pražský advokát následně potvrdil, že umělou inteligenci skutečně použil a výstup dostatečně nezkontroloval. Ačkoliv svého pochybení litoval, dovolil si uvést, že se na Ústavní soud neobrací často a pracoval pod časovým tlakem. Navíc nešlo o bezplatnou veřejnou aplikaci, ale o placený profesionální právní systém.

AI jako pomocník, nikoli náhrada úsudku

Umělá inteligence nepochybně nachází praxi stále širší uplatnění. a první oblast není výjimkou. Může být opravdu užitečným pomocníkem, nikdy by však neměla nahrazovat odborný úsudek profesionála v oboru. Ani ten nejpokročilejší nástroj nezaručuje stoprocentní správnost a nemůže sloužit jako omluva pro nedostatečnou kontrolu. Pouze při důsledném respektování těchto zásad lze umělou inteligenci využívat jako bezpečný a odpovědný nástroj moderní právní praxe.

V tomto duchu přistupuje k moderním technologiím i naše kancelář. Umělá inteligence může významně přispět k efektivitě a rychlosti práce, avšak kvalita právní služby zůstává založena především na zkušenosti, znalosti souvislostí a individuálním posouzení každého případu.